Experimentální přístup neboli „randomizovaná kontrolovaná studie“

Jedná se o nejosvědčenější způsob, jak měřit změny u žáků a vyvozovat příčinné souvislosti (tj. vyvozovat, že pozorované zlepšení je důsledkem aplikace preventivního programu).

Tento model využívá dvou či více skupin žáků, kteří jsou náhodně přiděleni buď k příslušnému programu, nebo k nějaké jeho alternativě. Členové obou skupin projdou před programem i po jeho skončení týmž posouzením. Proces randomizace (znáhodnění) zajišťuje stejnou pravděpodobnost zařazení žáka do jedné či druhé skupiny, a proto při dostatečném počtu účastníků dokáže tento model zohlednit individuální odchylky žáků ještě před jejich zařazením k preventivnímu programu (např. zkušenosti s užíváním návykových látek) a další události, ke kterým může během programu dojít.

V rámci randomizovaných kontrolovaných studií je možno porovnávat mnoho věcí, jako jsou např. různé typy programů, rozdílná intenzita stejného programu (krátkodobá nebo dlouhodobá), různé strategie zajišťování stejného programu (např. skupinová nebo individuální). Významnou předností randomizovaných kontrolovaných studií je skutečnost, že mohou postihnout většinu jiných vysvětlení, proč došlo po programu ke zlepšení (například další události, ke kterým během programu došlo). Při řádném koncipování a provádění těchto evaluací je však třeba překonat řadu technických a logistických problémů. Při aplikaci tohoto modelu se doporučuje konzultovat postup s evaluátorem, který má s randomizovanými kontrolovanými studiemi zkušenosti.

Takové studie jsou však pro školu velmi časově, finančně i personálně náročné, realizují je spíše výzkumní pracovníci. Provedení vyžaduje také schválení etické komise.

Kvaziexperimentální přístup (evaluace pomocí srovnávacích skupin)

Tento model je podobný randomizovanému modelu s výjimkou toho, že srovnávací skupina je vybírána spíše cíleně než náhodně. Srovnávací skupiny jsou voleny tak, aby se žáci co nejvíce podobali žákům účastnícím se programu, který je předmětem evaluace. Ke kontrolování všech ostatních rozdílů (např. rozdílů ve věku) jsou využity statistické metody.

„Úspěšnost“ evaluace záleží na podobnosti obou skupin na jejím počátku.

Neexperimentální přístup neboli srovnání pre-post

Tento model není tak komplexní jako experimentální evaluace a evaluace pomocí srovnávacích skupin. Představuje realističtější variantu u programů s limitovanými zkušenostmi či prostředky. Modely pre-post mohou dosahovat užitečných výsledků z hlediska zpětné vazby a zdokonalování programu. Pre-post studie posuzují žáky z hlediska stejných proměnných a stejných časových intervalů před zahájením programu a po jeho ukončení. Například výchozí data získávaná při zahájení programu mohou být zaměřena na množství a frekvenci užívání návykových látek. Naprosto stejné otázky mohou být žákům položeny po skončení programu a poté i s delším časovým odstupem. Tento rozšířený model je zvláště užitečný při dokazování stability dosažených výsledků, ovšem udržení kontaktu zejména se staršími skupinami žáků sledovaných během follow-up fáze vyžaduje mimořádné úsilí.

Jednoduché modely pre-post mají svá omezení. Nezohledňují jiné důvody ke zlepšení, jako například události, ke kterým došlo během programu. A také se jejich pomocí nelze dozvědět, zda je daný program efektivní ve srovnání s jinými alternativami.

Navzdory těmto nevýhodám mají evaluace pre-post určité přednosti. Lze podle nich stanovit, zda jsou plněny cíle programu a také typy žáků, u nichž dochází k největším a nejmenším pokrokům. Může z nich být rovněž patrné, zda míra zlepšení závisí na objemu a typu poskytnutého programu.

Literatura:

Kröger, Ch. (1998). Evaluation: Definitions and Concept. In: O. Baker, J. Mounteney, & R. Neaman (Eds.), Evaluation Drug Prevention in the European Union (pp. 73-80). Lisbon: EMCDDA.

Světová zdravotnická organizace (2000). Mezinárodně platné pokyny k evaluaci služeb a systémů zaměřených na léčbu poruch způsobených užíváním návykových látek. Geneva: World Health Organisation.

Vznik tohoto článku byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.