WHO (2000) definuje evaluaci jako prostředek k získání zpětné vazby ohledně programu/intervence. Podle EMCDDA (1998) spočívá evaluace programu/intervence v systematickém shromažďování, analyzování a interpretování informací o průběhu programu/intervence, jejich možných účincích a dopadech.
Evaluace má zásadní význam pro to, aby se dalo určit, zda programy/intervence fungují tak, jak by měly. Cílem je tedy vytvořit a udržet efektivní a účinné programy/intervence (WHO, 2000). Informace získané evaluací mohou být využity například při rozhodování o tom, jak program/intervenci vylepšit, zda ji rozšířit či naopak zcela opustit a zavrhnout (EMCDDA, 1998).
Podle EMCDDA (2003) může evaluace pomoci identifikovat klíčové prvky efektivního programu/intervence a ty mohou zpětně pomoci při formulování dalších opatření. Vedle znalosti o povaze programu/intervence lze informace využít také pro politická rozhodnutí a při dotačních řízeních, tedy při rozhodování, které projekty podpořit a které ne. Evaluace je důležitá zejména také proto, že služby ve všech oblastech se postupně rozrůstají a zdroje bývají přidělovány neefektivním programům/intervencím - evaluace zvyšuje kvalitu služeb a šetří peníze právě na efektivní programy/intervence (WHO, 2000).
Ředitelé, zaměstnanci a další subjekty se nemusí obávat evaluace. Nemusí se obávat o svou práci, o pověst a klienty, případně, že jejich program nebo komunitní síť programů bude zredukována, zrušena nebo modifikována způsobem, jenž je pro ně nepřijatelný. Tyto obavy jsou zcela přirozené a pochopitelné, ovšem vycházejí většinou ze špatné informovanosti. Programy se ve skutečnosti málokdy ruší na základě jedné evaluace. Mnohem častěji dochází k úpravám stávajících struktur. Je nicméně velmi důležité být s těmito obavami obeznámen, protože lidé s těmito obavami mohou představovat pro provádění evaluace výrazné překážky. V těchto případech se může jako vhodná strategie jevit maximální spolupráce během plánování a provádění evaluace. Postupem času lidé většinou poznají výhody evaluace z hlediska zlepšení péče o klienty a snížení nákladů (WHO, 2000).
Evaluaci může provádět buď externí evaluátor nebo osoba, která se intervenci přímo věnuje.
Zdroje:
Světová zdravotnická organizace (2000). Mezinárodně platné pokyny k evaluaci služeb a systémů zaměřených na léčbu poruch způsobených užíváním návykových látek. Geneva: World Health Organisation
European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA). Report of selective prevention: First overview on the European situation. Lisbon: EMCDDA, 2003.
EMCDDA (1998). Guidelines for the evaluation of drug prevention. A manual for programme-planners and evaluators. Luxembourg: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction.
Vznik tohoto článku byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
